Všechny lidské bytosti spojuje jedna základní touha a potřeba. Bez ohledu na národnost, rasu, vzdělání a životní podmínky touží být každý člověk šťastný. Co ale ovlivňuje, zda se cítíme na naší cestě životem opravdu šťastní? Na tuto otázku se snaží lidstvo odpovědět celá tisíciletí.

I já se budu v tomto textu zabývat štěstím. Nejprve se na obecné rovině zamyslím nad tím, co je důležité pro prožívání osobního štěstí. Poté projdu nejčastější témata, která tíží lidi, kteří se šťastní necítí. A nakonec se budu věnovat doporučením věcí, které dělat, nebo naopak nedělat pro to, abychom se cítili lépe.

Důležité a podstatné je nenásledovat nějaké moudré návody, rady a doporučení, ale být opravdoví, žít život v souladu s našimi hodnotami, talenty, cíli, vášněmi a láskou.

Nejde mi o to vás navádět k tomu být „naivním sluníčkářem“, který bez ohledu na okolnosti září umělým úsměvem. Pokud to tak uvnitř nebudete cítit, ani americký úsměv na tváři nepomůže.

Důležité je odhalit příčiny své nepohody a něco s nimi udělat. Ne zítra ani za měsíc. Teď hned! Život nepočká a je škoda každé minuty, která není naplněná spokojeností a radostí.

Podíváme se nejprve na to, co si o příčinách štěstí myslí vědci a další odborníci na lidské duše, konkrétně se podíváme na ojedinělou a vůbec nejdéle trvající harvardskou studii o štěstí a na to, v čem vidí základ štěstí jeden katolický benediktýnský mnich. Necháme se inspirovat jejich úhlem pohledu a také citáty významných osobností naší i minulé doby, kterými jsou doplněny jednotlivé kapitoly.

“Cílem je více šťastných lidí.” – Tomáš Baťa